Otřes v Dole Karviná nepřežili tři horníci, devět utrpělo zranění

14. 11 2014 | Důl Karviná zasáhl před polednem silný otřes, tři lidé na místě neštěstí zemřeli. Dalších devět horníků bylo zraněno, jsou v péči lékařů a mimo ohrožení života. Pohřešován nikdo není. ČTK to řekl mluvčí těžební společnosti OKD Marek Síbrt. Horníci pracovali v hloubce 550 metrů v lokalitě ČSA, otřes vznikl v hloubce kolem 900 metrů.

Otřes nastal v 11:44, když horníci pracovali v místě bývalého Dolu Doubrava, uvedl Síbrt. Podle informací ČTK zemřeli dva Češi a jeden Polák. Síbrt to nekomentoval. "Především to byli lidé," zdůraznil.
 
Mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl ČTK řekl, že devět horníků ve věku od 34 do 52 let utrpělo lehká, středně těžká až těžká zranění. "V době zásahu zdravotnické záchranné služby však byli všichni při vědomí a mimo přímé ohrožení života. Záchranáři u nich zjistili pohmožděniny či zlomeniny nohou a rukou, hrudníku, poranění páteře a hlavy," uvedl Humpl. Sanitky odvezly čtyři muže do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě, čtyři do nemocnice v Karviné a jednoho do nemocnice v Havířově.
 
Síbrt ČTK řekl, že zaměstnanci pracovali dnes ráno na údržbě. "Nerazili důlní dílo, ale důlní otřesy souvisí s hornictvím, byly jeho součástí, jsou a budou. Souvisí s tím, že když se vydobude určitá partie, tak se v horninovém masivu kumuluje tlak, který se v určité době uvolní. My se snažíme těmto důlním otřesům předcházet například preventivními odstřely, ale příroda je někdy silnější než my," řekl ČTK Síbrt.
 
Ohnisko dnešního otřesu v Dole Karviná bylo v hloubce kolem 900 až 1000 metrů, otřes měl sílu 3,5 stupně Richterovy škály. ČTK to řekl Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. "Na tamní poměry to byl hodně silný otřes. Zaznamenali jsme řadu hlášení. Nejvzdálenější z ostravského obvodu Ostrava-Jih," uvedl. Dodal, že jej zaznamenali i obyvatelé Havířova či Orlové. Podle něj lidé hlásili, že se hýbe nábytek a pokojové rostliny.
 
Primátor Karviné Tomáš Hanzel (ČSSD) ČTK řekl, že se spojí s vedením společnosti. Pokud se ukáže, že jsou mezi mrtvými občané města, bude se snažit pomoci jejich rodinám. "Je to jedno z velkých neštěstí a věřím tomu, že šlo o něco, co havíři samotní ovlivnit nemohli. Otřesy jsme v Karviné cítili také," uvedl Hanzel.
 
V provozech OKD před dnešním neštěstí letos už zemřelo pět lidí. V únoru zemřel šedesátiletý zaměstnanec v areálu úpravny uhlí Dolu ČSM, našli ho mrtvého pod vrstvou uhlí v jednom z naložených vagonů. Ve čtvrtek 27. března zahynul dvaačtyřicetiletý horník při závalu v Dole Karviná. Na povrchovém pracovišti Dolu Darkov v Karviné zemřel v noci 5. dubna jednačtyřicetiletý zaměstnanec při výměně lana důlního zařízení. Šestačtyřicetiletý horník zahynul 21. května v podzemí Dolu Karviná v Orlové, při manipulaci s břemenem byl přitlačen k nakladači. V srpnu zahynul v podzemí Dolu ČSM na Karvinsku šestačtyřicetiletý horník.
 
Riziko důlních otřesů se daří snižovat, zcela zabránit jim nelze
 
Riziko důlních otřesů se daří snižovat, zcela zabránit jim ale zatím nelze. Zatímco na počátku tisíciletí bylo ročně v dolech OKD zaznamenáno deset otřesů, nyní je jejich počet poloviční, řekl ČTK mluvčí Státní báňské správy Bohuslav Machek.
 
Při otřesech jsou největším rizikem pro horníky poškozené důlní výztuže, ale i padající uhlí či další horniny. Ohroženi mohou být také uvolňujícím se metanem.
 
"Důlní otřes definujeme jako přírodní jev, který je spojen s náhlým porušením horského masivu, a to náhlé porušení se projevuje opět náhlým vyvržením hornin do toho pracovního prostoru, tedy do důlního díla. Většinou je tento náhlý geomechanický jev spojen s trvalou deformací výztuže a je spojen se seizmickým zvukovým efektem a samozřejmě i s vývojem škodlivých plynů a velkou prašností," řekl Machek. Ve zbylém prostoru je tak po otřesu velmi snížená viditelnost.
 
"Horníci jsou samozřejmě vybaveni a přísně se to kontroluje, zda mají při sobě záchranné přístroje, a jsou na to také pravidelně školeni a cvičeni," podotkl Machek.
 
Podle něj Důl Karviná, který se dnes před polednem otřásl, patří právě k dolům s nebezpečím otřesů. "Z hlediska tohoto zařazení musí ty doly splňovat další doprovodné povinnosti, které vyplývají z báňských předpisů. Tím je například i nepřetržitý monitoring, při němž se pozorují geomechanické jevy a vyhodnocuje se seizmická aktivita," vysvětlil Machek.
 
K tomuto pozorování dochází na povrchu a případné otřesy zaznamenají přístroje. "Na základě velikosti těch projevů už mohou dispečeři a geomechanici na dole iniciovat zásah báňské záchranné stanice. Samozřejmě i v různých částech dolu jsou rozmístěna čidla a dá se zpravidla identifikovat, kde došlo k epicentru geomechanického jevu a podle toho se pak řídí záchranné práce," řekl Machek.
 
Báňští odborníci podle něj dlouhodobě usilují o to, aby se otřesy daly předvídat, přesto je příroda stále silnější a zcela zabránit otřesům se nedaří nejen v Česku, ale i v zahraničí.
 
"I preventivními opatřeními, ať jsou to trhací práce nebo zavlažování, se snažíme toto riziko eliminovat, ale nedokážeme ho predikovat," uvedl Machek. Podle něj se například provádějí takzvané otřesové odlehčovací práce, kdy je otřes cíleně vyvolán. Opatření má pomoci k tomu, aby v místě nedocházelo k nahromadění energie, čímž se snižuje riziko možnosti otřesu.
 
zdroj: ČTK
 
.

Speciály

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO